Občan | Pacient

Rozhovor s náměstkem ministra zdravotnictví Romanem Prymulou pro deník Lidové noviny


Datum vydání: 29. 1. 2020
Zdroj: Lidové noviny
Autor: Pavel Bartošek


 

Současná epidemie koronaviru je již třetí v řadě, může však být ze všech nejnebezpečnější, řekl LN epidemiolog a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.

 

Co se vlastně zatím ví o koronaviru a jeho zdroji?
Historicky je třeba říci, že to je vlastně třetí medicínsky závažný koronavirus, který se vyskytl. První epidemie byla v roce 2002 a 2003, to znamená epidemie SARS (syndrom akutního respiračního selhání – pozn. red.), pak následovala epidemie koronaviru MERS, který byl dominantně na Středním východě.

A můžete je porovnat se současnou epidemií?
Je možno říci, že MERS je z nich v podstatě nejzávažnější, kdy úmrtnost dosahuje přes 50 procent. U SARS je kolem deseti procent a u nového koronaviru je lehce přes tři procenta, tedy zatím z dat, co máme k dispozici.

Takže je nejméně nebezpečná?
Když se na to podíváme epidemiologicky, tak se zdá, že právě tato poslední by mohla naopak být nejnebezpečnější, protože první dvě jsme kvůli závažnosti klinických příznaků byli schopni nějakým způsobem zachytit. Minimálně u SARS jsme věděli, že pokud tam je teplotní reakce, tak je člověk infekční, a byli jsme schopni na letištích tyto případy prakticky bezezbytku odhalit.

Nový virus zachytit tak dobře nejde?
V tuto chvíli se jeví, že tady je iks případů, které takovéto příznaky nemají, a že i když nastavíme přísné podmínky z hlediska skenu teploty a podobně, bude tu určité procento populace, které projde, protože nebude mít žádný příznak, a přesto může být infekční. A to je velmi nebezpečné. V podstatě to limituje naši schopnost epidemii efektivně zastavit.

Pomáhají roušky, které si lidé teď hodně kupují?
Je třeba postupovat s určitou mírou racionality. Rouška samozřejmě má velký význam a ten bude ještě narůstat. V tuto chvíli však u nás roušky v podstatě nejsou namístě, protože riziko je naprosto minimální. Pokud máme v Evropě tři potvrzené případy, je nesmysl, aby celá populace nosila roušku. Na druhou stranu, pokud by riziko narostlo a byly by tady stovky případů, pak jsou roušky naprosto namístě.

Hodí se jakákoli rouška?
Rouška, která chrání proti virům, jako je třeba 3M rouška, má samozřejmě takovou hustotu, aby jí virus neprošel. Ale když budeme používat standardní roušku, úplně se neochráníme. Na druhou stranu, když roušku budou používat všichni, pak má větší význam tam, kde člověk kašle a prská do okolí mikroorganismy, takže když ji bude mít na sobě, tak to činit nebude. Pak by stačila rouška základní, protože riziko šíření by bylo poměrně malé.

Jak často se musejí roušky měnit?
Jsou speciální roušky protivirové, které stačí vyměnit jednou za 24 hodin. Ale standardní roušky měníme skutečně pětkrát šestkrát za den. Lidé, kteří si představují, že si koupí běžnou roušku a budou ji mít celý den na obličeji, skutečně riskují. Ve zvlhčeném prostředí, jak vydechujeme přes tkaninu, se naopak filtrují mikroorganismy z okolí. Představte si to, jako byste vyměňovali velmi zanesený filtr ve vysavači. Tam bude docházet k tomu, že viry a bakterie se mohou ještě pomnožit.

Doporučuje se častější umývání rukou?
V tuto chvíli se zdá, že ve zdravotnických zařízeních dominoval přenos prostřednictvím slin, v nichž se tento virus nacházel. Personál se poté nakazil, protože netušil, že běžně použitý kapesník může být infekční. Takže tady má velký význam hygiena rukou a používání různých dezinfekčních prostředků. To bych doporučoval zcela jednoznačně.

Už se tuší, z jakého zvířete se virus na člověka přenesl?
To ještě není potvrzeno. Čína zmapovala genetickou výbavu viru a zjistila, že obsahuje sekvence, které odpovídají některým jedovatým hadům. Ale to je samozřejmě hypotéza, která je sice pravděpodobná, ale nemusí být reálná. Mohlo dojít k tomu, že vir přeskočil ještě na jiného živočicha a z něj se přenesl na člověka.

Existuje proti novému koronaviru nějaká vakcína?
V tuto chvíli není, a pokud budeme vycházet ze zkušeností s koronavirem SARS, ukázalo se, že běžné antivirotické prostředky, jako je třeba tamiflu nebo relenza, nefungují. Léčba v tuto chvíli je tedy pouze symptomatická, tedy léčba příznaků.

Je šance, že se vakcínu podaří brzy vyrobit?
Myslím si, že vývoj jde poměrně rychle kupředu. Jsou tu zkušenosti z epidemie MERS a některé společnosti měly už kandidátní vakcínu, která byla ve vysokém stadiu vývoje, a v tuto chvíli pracují na vývoji vakcíny proti novému koronaviru. Minimálně dvě skupiny vědců jsou daleko, v Šanghaji a v USA, kde se snaží vakcínu v co nejkratší době posunout alespoň do fáze klinických zkoušek.

Jak poznám, že mám koronavirus a nikoli chřipku?
Příznaky jsou bohužel velmi obdobné. Takže nejsme schopni na bázi jednoho klinického případu rozlišit, jestli je to koronavirus, nebo onemocnění způsobené klasickým chřipkovým virem.

Nešíří se kolem nového koronaviru trochu panika?
Jsme v období chřipkové epidemie a řada lidí má obavy, a tak tu máme obrovské procento různých falešných poplachů, kdy někdo přijede z dovolené a dožaduje se vyšetření, že asi bude mít koronavirové onemocnění. To je velmi nepravděpodobné. Druhá věc je, že nám ročně umírá 500 až 2500 lidí na chřipku a nikoho to nepálí, nikdo se moc neočkuje a nějak jsme si na to zvykli. Teď tady je onemocnění, kdy je velmi daleko od Česka na 100 úmrtí, a celá republika je v panické reakci a bojí se, že každý druhý zemře. Tak to skutečně není.

 

Nástroje stránky

Informace o stránce

Publikováno: 29.01.2020

Poslední úprava: 29.01.2020, 19:12